středa 30. července 2014

Kouzlo psacího stolu


Tak tohle je můj stůl (nebo spíš jeho zátiší), v bývalém dětském pokoji, nyní naší ložnici. 
Hlavně se u něj učím, trochu pracuju, ráno líčím a nejraději tady tvořím. Nikdy mi nedělalo problém u tohohle stolu být i několik hodin a věnovat se naplno čemu potřebuji. Zvrat nastal když jsem psala svou bakalářku. To jsem u stolu seděla, kolem sebe měla odborné knihy, už už začala psát, ale obrazovka monitoru zůstávala stále stejná. Třeba půl dne nic. Prostě mi v tomhle prostoru vůbec nešlo přemýšlet, soustředit se, rozhodovat, analyzovat, žádná činnost která byla s bakalářskou prací spojená... Musela jsem se vždy sebrat, spolu semnou také notebook a knížky a vyrazit do knihovny. Dá se říct, že jsem bakalářku napsala jen v Městské knihovně, tam to prostě nějak šlo samo, tak jak jsem potřebovala. Doma jsem už jen text upravila, maximálně udělala pár tabulek a zase čekala, až budu moct do knihovny.
Tak doufám, že příští dva (mé poslední) školní roky, zase vše půjde bez problémů, protože můj stůl mám vážně ráda a snažím se ho uspořádat co nejlépe pro mé oko. 

Nástěnka ne pro úkoly a povinnosti, ale pro milé maličkosti

Milovaná krabice na ubrousky od KUSKUS DECOR


2 komentáře:

  1. To je pořádek!
    To je pořádek! ... :o)

    A v MLP jsou asi nejlepší ta okna. Prostě světlo dělá zázraky - se ví!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo-o, to světlo je geniální!
      Taky mě tam baví tiché samošpitání ostatních studujících.

      Vymazat